Zákaz alkoholu versus zákaz konopí: opakuje se stejná historická chyba?

2. Zákaz konopí v Evropě: znepokojivá paralela

2.1. Stále převážně represivní rámec

V Evropě zůstává konopí navzdory některým změnám (lékařské konopí, částečná dekriminalizace v některých zemích, omezená tolerance v jiných) celkověnelegálním produktem:

• Výroba a prodej jsou v rukou zločineckých sítí (což napomáhá obchodu s drogami ve velkém měřítku).

• Spotřebitelé, kteří jsou diskriminováni nebo stigmatizováni/kriminalizováni.

• Paralelní trhy, které unikají zdanění a hygienické kontrole.

Oficiálním důvodem je i v tomto případě ochrana veřejného zdraví a boj proti závislosti, zejména u mladých lidí. 

2.2. Černý trh, padělané výrobky: stejná příčina, stejné důsledky

Stejně jako v případě alkoholu za prohibice,ani zákaz nezničil poptávku po konopí. Pouze ji přesunul do:

• Pryskyřice a byliny velmi proměnlivé kvality, často smíchané s jinými látkami, špatně vysušené, které mohou obsahovat plísně či patogeny, případně zbytky těžkých kovů.

• Syntetické nebo vysoce koncentrované produkty (pryskyřice s vysokým obsahem THC, syntetické kanabinoidy atd.).

• Trh, na kterém nemá spotřebitel žádnou záruku ohledně původu, složení ani účinnosti produktu.

Výsledek:

• Zvýšené riziko psychických poruch u ohrožených skupin, zejména při užívání příliš silných přípravků. 

• Neschopnost doprovázet užívání těchto produktů skutečným snížením rizik (dávkování, způsob užívání, prevence, informovanost, osvěta), aby si každý mohl užít produkty přizpůsobené jeho profilu a prožít tak příjemný zážitek, který odpovídá individuálním dispozicím každého uživatele.

I v tomto případě platí stejná logika:něco se zakáže, ale ztratí se nad tím kontrola. Tato situace globálního status quo, která se ustavila před více než 50 lety, postupně ztrácí u široké veřejnosti na důvěryhodnosti.

2.3. Zlatý důl pro zločinecké sítě

Stejně jako alkohol ve Spojených státech ve 20. letech minulého století představuje nelegální konopí v Evropě jeden z ekonomických pilířů zločineckých organizací:

• Přeshraniční dovoz a obchod (Maghreb–Evropa, Spojené království, Balkán atd.).

• Násilí související s územími, kde se obchoduje s drogami, v některých čtvrtích (vyřizování účtů, cílené vraždy, obyvatelstvo terorizované místním obchodem s drogami, zóny bezpráví v některých městech atd.)

• Praní špinavých peněz v dalších legálních odvětvích (rychlé občerstvení, půjčovny aut atd.)

Místo regulovaného, zdaněného a kontrolovaného trhu se udržuje systém, v němžkaždé euro, které spotřebitel utratí, posilujespíšemafiánské strukturynež veřejné služby.

---

3. Zákaz versus regulace: co nás učí americká historie

3.1. Zákaz spotřebu neodstraní

Zkušenosti s prohibicí alkoholu ukázaly, že poptávka po psychoaktivní látce nezmizí jen proto, že ji zákon zakazuje.

Naopak:

• To může zvýšit atraktivitu produktu, zejména u mladých lidí (efekt „zakázaného ovoce“).

• To vede k přesunu trhu směrem k produktům s vyšší koncentrací, které se snáze skrývají a jejichž přeprava je rentabilnější (tzv. tvrdé drogy: kokain, heroin, crack, fentanyl a další syntetické drogy).

U konopí platí stejná logika: dokud existuje poptávka, někdo vyhoví této žádosti, ať už je legální, nebo ne. Je tedy snadné si uvědomit, že by to mohlo výrazně zlepšit jak veřejnou bezpečnost, tak veřejné zdraví ve všech zemích, které tvoří Evropskou unii, tak proč to neregulovat konopná rostlina pro dobro všech? 

3.2. Zákaz = maximalizace rizik

V obou případech (včera alkohol, dnes konopí) platí zákaz:

• Odstraňuje veškerou kontrolu kvality.

• Brání jasnému informování spotřebitele o rizicích a dávkování.

• Zabraňuje přesnému sledování veřejného zdraví (prevalence, profil uživatelů, vývoj užívání).

Naopakregulovanýsystém umožňuje:

• Stanovit normy (čistota, maximální obsah určitých složek nebo účinných látek, zákaz nebezpečných přísad).

• Zvolit způsoby prodeje (věkové omezení, regulace prodejních míst).

• Vynakládat část daňových příjmů na informování, prevenci, vzdělávání, péči a výzkum.

3.3. Morální a politický neúspěch prohibice

Když velká část obyvatelstva i přes zákaz nadále konzumuje, zákon ztrácí na důvěryhodnosti. Právě to se stalo v případě prohibice v USA, kterou všechny sociální vrstvy ve velké míře obcházely. 

U konopí je situace podobná: v některých evropských zemích již konopí vyzkoušela značná část mladých dospělých a nezanedbatelná část z nich, stejně jako část starší populace, ho navzdory jeho nelegálnosti pravidelně konzumuje. Je třeba uznat, že drtivá většina uživatelů, kteří ho užívají s mírou, vede harmonický a na různých úrovních dokonale vyvážený každodenní život. Problémy se nejčastěji objevují, když je konzumace konopí nadměrná, stejně jako u mnoha jiných látek, které jsou již součástí našeho každodenního života. Proto je zásadní informovat, předcházet a vzdělávat obyvatelstvo o různých rizikových chováních.

Kromě toho v dnešní době v naší společnosti stále neprávem přetrvává ze strany institucí silná démonizace konopí, a to z celé řady důvodů, které s konopím nemají vůbec nic společného, ale souvisejí spíše se sociálními faktory, které jsou interpretovány či zkreslovány, aby se veřejnosti zdála věrohodná institucionální teorie o zákazu této rostliny. 

Tento rozpor mezi zákonem a realitou:

• Podkopává důvěru v instituce.

• Vzbuzuje dojem pokrytectví, ba dokonce podvodu (cílené represe vůči určitým skupinám, faktická tolerance vůči jiným, lobbing ze strany odvětví alkoholických nápojů pod záminkou kulturních a historických aspektů v některých zemích, přičemž se masivně zamlčují problémy veřejného zdraví spojené s alkoholem; obyvatelstvo si postupně uvědomuje, že konopí představuje na různých úrovních jen mírné riziko atd.)

• Odvádí policejní zdroje od závažnějších problémů, které by měly být prioritou (obchod s drogami, násilná kriminalita atd.).
  
  

---

4. Proč prohibice není pro společnost dobrým řešením

4.1. Z hlediska veřejného zdraví

Stručně řečeno, prohibice:

• Neomezuje spotřebu;

• Zvyšuje nebezpečnostužívání;

• Brání poskytování seriózní podpory (informace, snižování rizik, péče).

Naopak modelyřízené legalizacenebopřísné regulace (jak je tomu v Kanadě, v některých amerických státech nebo také v evropských pilotních projektech) umožňují:

• Nabízet standardizované, otestované a označené produkty, u nichž je tedy zajištěna určitá sledovatelnost.

• Upravit zdravotní politiku (cílené kampaně, prevence zaměřená na nezletilé a širokou veřejnost, sledování vývoje spotřebních návyků atd.).

• Omezit zneužívání spojené s padělanými nebo vysoce koncentrovanými produkty prodávanými na černém trhu.

4.2. Z ekonomického a bezpečnostního hlediska

Prohibice:

• Připravuje stát o významné daňové příjmy.

• Nechává miliardy eur v rukou zločineckých skupin (obchodníků s drogami). 

• Podporuje vznik zón bezpráví.

Regulace:

• Umožňuje zdanit tento sektor a tyto prostředky znovu investovat do prevence, péče a vzdělávání.

• Značně omezuje černý trh.

• Vrací státním orgánům kontrolu nad celým sektorem šedé ekonomiky. (daňová politika)

• Nabízí uživatelům možnost konzumovat produkty s ověřenou kvalitou, které odpovídají jejich očekáváním.

---

5. Směrem k modernímu přístupu: poučení z oblasti alkoholu pro konopí

Historie prohibice alkoholu ve Spojených státech jehistorickým varováním: drastický zákaz široce konzumovaného produktu problém nevyřeší, ale promění jej v něco nebezpečnějšího, násilnějšího a hůře kontrolovatelného.

Vzhledem k zákazu konopí v Evropě se rýsuje několik možných řešení:

• Přejít od represivníhopřístupu k přístupu zaměřenému nasnižování rizik.

• Zavést systémy regulace (kontrola kvality výrobků, věkové omezení, dohled nad prodejními místy a místy konzumace).

• Využít část daňových příjmů k financování prevence, výzkumu a podpory osob s problémovým užíváním.

• Vyjít z morální roviny diskuse a vrátit se k otázkám veřejného zdraví, bezpečnosti a skutečné účinnosti zavedených opatření.

---

Závěr: prohibice je zdánlivě dobrý nápad, který se nesmí opakovat

Zákaz alkoholu ve Spojených státech byl neúspěchem:

• Rozmach mafií.

• Falšovaný alkohol a skandály v oblasti veřejného zdraví.

• Ztráta důvěry ve stát a veřejné instituce obecně.

• V krátkodobém či střednědobém horizontu je návrat k regulovanému modelu nevyhnutelný.

Zákaz konopí v Evropě ve své současné podobě vykazuje znepokojivé podobnosti s prohibicí alkoholu ve Spojených státech ve 30. letech: vzkvétající černý trh, nekontrolované produkty, zisky zločinců, kriminalizace uživatelů namísto skutečné ochrany veřejného zdraví.

V SILENT SEEDS domníváme, že pokud chceme zabránit opakování chyb z minulosti, je nezbytné čerpat poučení z prohibice alkoholu a na jejich základě vybudovat moderní a pragmatickou politiku v oblasti konopí, která se zaměří spíše na snižování rizik než na iluzi úplného zákazu.